Návod na výrobu sekery

Nejprve je nutno najít dobrý pevný klacek vhodné délky. K tomu se vám bude hodit pilka, k ořezání kůry i nůž. Po uříznutí je nutno nechat násadu ve vodorovné poloze v suchém prostředí několik měsíců vyschnout. Fakt, že má násada dostatečnou pevnost zjistíte tak, že ji uchopíte a vší silou jí rubnete o asfalt či beton. Pokud vydrží, je pevnost dotatečná. Pokud ne, musíte si stejně jít hledat jinou.
 Maximální délka sekery se liší na každé bitvě, je tedy jen a jen na vás, jakou délku zvolíte. Sekera má tu výhodu, že je možné ji na jednom konci libovolně zkracovat, což se například o meči říct nedá. Budeme vyrábět takovou sekeru, u které je nejdelší naměřitelný rozměr právě násada, přesto ale počítejte s přibytím alespoň tří centimetrů.

Pokud konečně máte násadu, je načase pustit se do tvorby samotné sekery. U této zbraně se totiž celý ten kovový kus na konci topora jmenuje prostě sekera, jak je to patrné z lidové písně "sekyra je za dva zlatý a topůrko za tolar". Nás by výroba mohla přijít trochu levněji
Nejprve si vyřízněte z jekoru či nějakého zátěžového koberce podobných parametrů (pokud máte jen užší matroš, dávejte všude víc vrstev) níže zobrazené díly. Nejsou to však zdaleky všechny, co budeme potřebovat. Rozměry jednotlivých dílů jsou patrné z obrázků níže.

Těch pět nejmenších kousků slepíme dokola páskou tak, jak je patrné z obrázku. Pokud chcete, můžete všechno slepit lepidlem, je to opět na vás.

Takhle to má vypadat ze strany. Dbejte na to, aby byla jedna strana rovná, zatímco na té druhé se to zužovalo.

Největší kus jekoru připevníme vruty k násadě neboli toporu. Vruty se záhy ocitnou naproti ostří. Tento údaj je důležitý, pokud jste si nedokázali sehnat rovné toporo, ale jen nějaký křivý šmejd (tento fakt se dá snadno omlouvat tím, že to byl záměr, popřípadě umělecký vtip).

Kraje jekoru, které přečuhují po stranách topora ohneme k sobě a mezi ně vlepíme předem připravený hranol s trojúhelníkovitou podstavou (nenapádá mě, jak bych to popsal jediným slovem). Nezapomeňte ten klump přilepit i k toporu.

Ohnuté kusy jekoru slepte k sobě a těsně před tím vlepeným klumpem taky sešijte.

Předposlední kus jekoru z první várky nařezaných dílů přilepte k sekeře tak, jak to vidíte na obrázku.

Takhle to teď bude vypadat zeshora.

Nyní si vyřízněte alespoň dva trojúhelníčky jekoru, které co nejpřesněji padnou do té díry na vrchu sekery.

Teď to pěkně oblepte páskou, opět tak, jak je vidět dole. Teď to ještě smíte a také byste to měli pořádně utahovat. zatím by měl být ohebný jenom ten konec.

Přesně takhle:

Vezměte poslední kus jekoru a přilepte ho k toporu tak daleko od předchozí konstrukce, jak velkou mezeru mezi "nožičkami" (to jsou taký ty podpěry mezi ostřím a násadou) chcete mít. Pokud díl připevníte vruty, bude to sice líp držet, ale zvýší se šance, že se vám sekera zlomí. Buď tam teda našroubujte opravdu tenký vruty, nebo radši štěstí nepokoušejte.

Nařežte si další kousky jekoru a vytvořte z nich takovýto krásně roztomilý kvádřík, jen o trochu užší, než toporo.

Šoupněte (=přilepte) ho mezi dvě ohnutím nejnověji přidaného kusu jekoru vzniklé "packy". Radši zopakuji, že je to nutné přilepit i k toporu.

Teď si z jekoru vyřežte či vystříhejte takovéhle kousky (Podle přiložené sekery je už alespoň trochu vidět, jak velké by měly být.):

Ony čtyři nejmenší kousky (ty dva kratší z nich budete potřebovat ve skutečnosti dvakrát, takže je vystříhněte čtyři) přilepte tak, jak vidíte na fotce.

Další dva kusy jekoru přidělejte takhle:

Pořádně to všechno utáhněte páskou tam, kde je oblepený:

Ony dva kratší krátké kousky, které jste si měli vystřihnout navíc přilepte semhle:

Hezky to celý zalepte. ještě pořád pěkně utahujte.

Vezměte dva zbylé kusy a šup tam s nima. nezapomeňte je pěkně přilepit.

Nyní si urvěte co nejpravidelnější molitanový kvádr. Velikost hnedka uvidíte.

A je tu. Ta velikost. Tloušťka přibližně dvou až třech násad, šířka jako ty dva přečnívající kusy jekoru, délka o trochu větší než dvojnásobek mezery mezi jekorama.

Zase to oblepte. Teď už utahujte míň, aby to bylo tak široký, jak široké "kladivo" chcete na konci sekery mít.

Pak to oblepte celý. Teď už utahujte opravdu jenom mnimálně, abyste tomu dali nějaký tvar. Takhle to bude nepřátele bolet mnohme míň.

Teďka vezměte nějaký dostatečně velký kus papíru, přiložte ho k sekeře a nakreslete si, jak velkou "čepel" vlastně chcete mít.

Já to chtěl mít takovýhle:

Položte to na karimatku.

Dvakrát to obkreslete.

Pak to vystřihněte.

Je lepší, když se vystřihnou takové kusy, aby byl každý ohnutý na jinou stranu, pokud možno proti tomu druhému (pokud jsou kusy ohnuté od sebe, tak je jednoduše prohoďte.

Budeme potřebovat ještě jeden kousek jekoru.

Takhle ho tam vsuňte a NEpřilepujte.

Vystřihlé kusy karimatky přilepte k sekeře. Nahoře vsuňte celou jekorovou část dovnitř, dole naopak vsuňte karimatku mezi jekorové pacičky.

Připravte se ke stříhání další karimatky. Kus na fotce stačit nebude.

Zobrazený kus vlepte nahoru, tak, aby se jedním koncem dotýkal jekoru. Další kus přijde dolu a další můžete vlepit do středu sekery. Záměr je, aby se sekera po dopadu na překážku (třeba elfa) ohnula rovnoměrně, aby se nezlomila v jediném místě. Tomu pomůže také obalení.

Všechny kusy karimatky pěkně vevnitř slepte k sobě.
Pak to takhle pěkně oblepte páskou. Utahujte ze všech sil. Pokud to teď udělá příliš volné, celá sekera bude leda tak k nemytý hobití hnátě.

Oblepte sekeru po okrajích. Teď už příliš neutahujte, jen tak, aby to drželo u sebe.

Na řadu přichází staré dobré křížové uchycení sekery k násadě, které používali již pralidé, pratrpaslíci i praskřeti. my však zvířecí šlachy a liány nahradíme powertape páskou (ta má mnohé výhody, například je voděodolná).
Mimochodem, praelfové tento způsob upevňování šutru ke dřevu neznali, neboť neznali ani boj a byli odsouzeni k tomu, aby jedli kořínky.

Na násadu nasuňte kusy mirelonu (zkuste si, kde budete sekeru držet, jinak pak budete muset svírat rukou půl metru tlustý telegrafní sloup).
Na vrcholek násady prilepte postupně alespoň tři vrsty mirelonu či karimatky. Mirelon následně řádně obalte. Opět příliš neobalujte, jinak pozbyde svého účelu, tedy funkce měkčení.

Konečně celou zbraň obalte standartní kobercovkou, která má narozdíl od powertape výhodu, že na drží vodou ředitelné barvy.

Nyní zbývá už jen celou zbraň nabarvit. Naneste na ni postupně dvě vrstvy černého balakrylu a poté vše vyšperkujte kov imitujícími spreji dle vlastního výběru. Poté můžete dodělat deaily černým balakrylem, chcete-li vytvořte molitanem jemně namočeným do balakrylu lehké "patinovaní". Úplně nakonec celou zbraň natřete bezbarným lakem, ať se to neošoupe a chvíli vydrží.

Barvení v detailu:

A to je vše, přátelé! Tádydádydá!